Elektrická požární signalizace (EPS) je vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení (Elektronická požární signalizace), které zajišťuje pomocí hlásičů včasnou signalizaci požáru. Signály z hlásičů požáru jsou přijímány ústřednou EPS. U ústředny (např. v recepci budovy) bývá v režimu den zajištěna stálá obsluha, která v případě signálu požáru má určitou dobu na prověření skutečného požáru a odvolání planého poplachu, jinak EPS přivolá pomocí zařízení dálkového přenosu (ZDP) jednotku požární ochrany (PO). Pokud není zajištěna stálá obsluha (režim noc), je jednotka PO přivolána neprodleně. Kromě tohoto nejběžnějšího označení EPS se používají i jiná označení, např. LDP (Lokální detekce požáru).
Jednostupňová EPS má jednu hlavní ústřednu, na které jsou připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru. Na ústřednu jsou zapojeny doplňující zařízení, nebo ovládací zařízení. Jednostupňová EPS nemá vedlejší ústřednu.
Vícestupňová EPS má hlavní a vedlejší ústředny, na které jsou připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru a vedlejší ústředny nižšího stupně.
Systémy EPS
V současné době jsou používány dva systémy EPS. U systému EPS s kolektivní adresací je ústředna schopna rozlišit, z které hlásící linky přišel signál POŽÁR, ale nezjistí, od kterého hlásiče. Tento systém může být nevyhovující, protože není přesně určené místo požáru, čímž může dojít k prodloužení doby pro včasný zásah.
EPS s kolektivní adresací
Konvenční systémy EPS jsou vhodné pro objekty menšího rozsahu a stojí na vyhodnocování změn na smyčce. Smyčka obsahuje požární hlásič a při vzniku požáru změní odpor a tím upozorní ústřednu, která signál vyhodnotí. Tento systém je méně nákladný než adresovatelný.
EPS s individuální adresací
Tento systém umožňuje identifikaci stavu jednotlivých hlásičů na hlásící lince s tím, že prvky komunikují vzájemně mezi sebou. Výhodou je, že lze identifikovat prvek (a tím i přesné umístění), který vysílá signál. Tyto prvky (hlásiče) komunikují s ústřednou individuálně. Pomocí software lze tyto prvky řadit do různých oddělených skupin.
Tento systém může mít rozlohu několika stovek metrů až kilometrů.
Ústředny EPS
Ústředny mají tyto základní funkce:
- vyhodnocování signalizace hlásičů – stavy: funkce, porucha, požár
- ovládání připojených zařízení, zejména spouští a řídí evakuaci, větrání, sirény (případně evakuační rozhlas) a přivolává hasičskou pomoc
- kontrola provozuschopnosti celého systému EPS
- nepřetržité napájení hlásičů požáru a dalších prvků EPS.
Ústředna musí obsluze signalizovat minimálně tři základní stavy: PROVOZ, PORUCHA, POŽÁR. Ústředna EPS může požár signalizovat jednak obsluze, jednak pro signalizaci v objektu, nebo jeho části. Pomocí zařízení dálkového přenosu (ZDP) může poplachový signál přenést např. na ohlašovnu požáru HZS. Signalizace požáru může být jednostupňová, nebo dvoustupňová
Při jednostupňové signalizaci ústředna signalizuje všeobecný poplach. Všeobecný poplach upozorňuje na vznik požáru v objektu. Slouží jako signál k vydání pokynů pro evakuaci, provedení opatření na technologiích dle havarijního plánu a podobně.
Při dvoustupňové signalizaci může ústředna signalizovat úsekový, nebo všeobecný poplach. Tento systém používá dva provozní režimy: DEN a NOC. Režim DEN je zapnut v přítomnosti personálu, který případný poplach ověří. Režim NOC je zapnut v nepřítomnosti personálu. tento systém rozlišuje signál od tlačítkových a samočinných hlásičů. Signál z tlačítkového hlásiče je považován za věrohodný a proto vede k okamžitému spuštění všeobecného poplachu. Signalizaci od samočinných hlásičů je vhodné nejprve ověřit. proto je v režimu DEN signalizován nejprve úsekový poplach. V režimu NOC je ihned signalizován všeobecný, případně i externí poplach. Protože zapojením lidského faktoru do procesu vyhodnocování poplachů je do systému vnesen eventuální zdroj nespolehlivosti (omyl, úraz, selhání), je systém navržen tak, aby činnost člověka kontroloval.